O nás

Vítejte v Pěkném dřevu...
Společnost Pěkné dřevo byla založena v roce 2014. Pěkné dřevo vzniklo pro všechny, kteří vnímají vůni a krásu dřeva jako přírodního materiálu a chtějí se jím obklopovat. Uznáváme sílu přirozenosti, hodnoty starého řemesla, lidské práce a umu.
Připravili jsme pro vás široký sortiment výrobků a polotovarů ze dřeva z českých a moravských lesů. Více než polovinu sortimentu tvoří naše vlastní výrobky z naší dřevovýroby a truhlářské dílny. Vše z pravého masivu z našich lesů. Specializujeme se na interiérový a zahradní nábytek z masivního dřeva a výrobu replik historického nábytku. Pokud se Vám líbí náš styl, rádi Vám poradíme s Vaším interiérem i exteriérem a doufáme, že Vám naše webové stránky nabídnou novou inspiraci.
Jste k nám srdečně zváni.....


TOPOL

měkké řídké dřevo (topol velmi rychle roste), porézní, čerstvé obsahuje mnoho vody, suché dobře saje, ale má málou výhřevnost, využití není široké, dnes při výrobě dýhy, překližek, zápalek, celulózy, dříve k výrobě dlabaných okřínů a dřeváků

Topol
Topol


SMRK

měkké, ale relativně pevné a pružné dřevo, které dnes patří k nejdostupnějším a široce používaným v tesařství i truhlářství; používá se i na výdřevy v dolech, k výrobě papíru, dřevité vlny, buničiny, některých hudebních nástrojů, hlavně houslí, tzv. rezonanční smrk (tj. dřevo, které na smrcích narůstá po 120 věku a splňuje řadu přísných podmínek: pochází ze smrků z horských a podhorských oblastí, které stojí v centru lesa, nikoli u kraje, nejlépe na severním svahu, dřevo neobsahuje suky a letokruhy jsou pravidelné a husté, maximálně 2,5, náchylné k napadení červotočem

Smrk ztepilý
Smrk ztepilý

OŘECH

 (ořešák královský, "vlašák") - tvrdé dřevo s typickou kresbou, poměrně ceněné, používané na obklady a dýhy, dobře se opracovává

ořešák (ořešák černý) - podobné vlastnosti jako ořech, kvůli esteticky působivé kontrastní kresbě dosahuje na světových trzích vysokých cen, používá se k výrobě dýh

Ořech
Ořech

BOROVICE

 patří k našim tvrdším jehličnanům, přesto je dřevo relativně měkké, ale odolné; oblíbené v nábytkářství pro svůj odstín, používané na okna, dveře, trámy, pražce, obrábění komplikuje vysoký obsah pryskyřice

Borovice lesní
Borovice lesní

JEŘÁB

 těžké tvrdé dřevo, využívá se k výrobě fléten, dříve podobně jako zimolez: dřevěné hřeby, tkalcovské člunky, šrouby, válce mandlů, řeznické špalky

Jeřáb
Jeřáb

BŘÍZA

dřevo s nízkou odolností proti vlhkosti a změnám počasí, snadno se ale suší i ve větších průměrech, takže je používané pro soustružení uměleckých a domácích předmětů (kořenky, ozdobné vázy apod.), dříve výroba košťat (větvičky), velmi vhodné je k topení, hoří i syrové[10]

Bříza bělokorá
Bříza bělokorá

DUB

 tvrdé, snáší sucho i vodu, z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti, při dlouhodobém potopení pod vodou zkamení, odolné vůči škůdcům, výroba konstrukcí, sudů (především na víno), pražců, dříve nábytek

Dub letní
Dub letní

BUK

tvrdé dřevo, oproti dubu ale špatně snáší vlhkost a střídání vlhka se suchem, takže nevyniká trvanlivostí; je pevné, méně pružné, dobře se obrábí, používá se k výrobě dýh, překližek, dříve na ohýbané židle thonetky, velmi vhodné k topení, výrobě dřevěného uhlí, chuťově neutrální, používané v potravinářství (dřívka k nanukům, vařečky apod.), buk je možné použít k uzení, společně s habrem patří k našim nejvýhřevnějším dřevům

Buk lesní
Buk lesní

TŘEŠEŇ

  • tvrdé, pevné, houževnaté dřevo, které je ale podobně jako švestka náročnější na sušení; používá se k výrobě dekorativních předmětů, v uměleckém truhlářství, vhodné i k soustružení, oproti višni je méně vhodná k uzení kvůli vyššímu obsahu pryskyřice

Třešeň
Třešeň

VYUŽITÍ DŘEVA

  • Letokruhy na příčném řezu kmenem tohoto dubu letního ukazují na stáří 21 let
  • výroba nástrojů

  • nábytek
  • stavební materiál
  • výroba dopravních prostředků (lodě)
  • palivo
  • výroba řeziva
  • výroba papíru a celulózy.
  • další chemické suroviny, získávané ze dřeva (pryskyřice, přírodní kaučuk, tříslová kůra apod.)

Letokruhy dubu letního
Letokruhy dubu letního

O dřevu

Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Vzniká v rostlinách z meristémových buněk.
Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál, který lidé široce využívají po celou dobu své historie.
Celulóza a hemicelulózy patří mezi polysacharidy a bývají souhrnně označovány jako holocelulóza.
Dřevo je a bylo pro lidi velmi důležitým materiálem. Každý druh dřeva má svoje zvláštní vlastnosti, což ovlivňuje možnosti jeho využití. Měkké dřevo je takové, které se snáze opracovává, pochází většinou z jehličnatých stromů, z listnatých například lipové, topolové, vrbové a další, zatímco tvrdé dřevo se získává hlavně z listnatých stromů (z jehličnatých stromů považujeme za tvrdé dřevo borovice, douglasky, tisu...). Krom několika výjimek měkká dřeva podléhají hnilobě snáze než tvrdá. Tento jev však lze omezit pomocí vhodného ošetření dřeva.
Dřevo se po vytěžení dělí do několika základních skupin. Jednou z těchto skupin je i palivové dřevo. Za palivové dřevo je obvykle považováno dřevo, které má až do 70% hniloby nebo je různými způsoby znehodnoceno (pokřivení, odřezky apod.) a nevhodné tak k dalšímu zpracování.
Výhřevnost dřeva je v průměru zhruba 50% výhřevnosti měrného paliva

Chemické složení dřeva
  • celulóza (40-50 %)
  • lignin (20-30 %)
  • hemicelulózy (20-30 %)
  • doprovodné složky
  • další organické látky (1-3 %, u tropických dřevin až 15 %): terpeny, tuky, vosky, pektiny, třísloviny (pouze u listnáčů), steroly, pryskyřice
  • anorganické látky (0,1-0,5 %, u tropických dřevin až 5 %) - po spálení tvoří popel
  • voda v různém množství (podle ročního období, stupně vyschnutí dřeva atd.)
  • makroskopická stavba dřevního pletiva - vše, co lze pozorovat pouhým okem, případně pomocí zvětšovacího skla
  • mikroskopická stavba dřeva - úroveň buněk (nutné použít mikroskop)
  • submikroskopická stavba dřeva - odlišnosti v konkrétní stavbě buněčné stěny a jejich chemické složení
Základní druhy dřeva
  • dřevo jehličnatých dřevin - např. smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska, jalovec, tis
  • dřevo listnatých dřevin
  • s kruhovitě pórovitou stavbou - např. dub, jasan, akát, jilm, pajasan, morušovník, kaštanovník
  • s polokruhovitě pórovitou stavbou - např. ořešák, třešeň, švestka
  • s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva - např. buk, platan, habr, olše, lípa, javor, bříza, topol, vrba, hrušeň
Charakter dřeva podle druhu
Tvrdá dřeva
  • habr - z našich původních listnatých dřevin je nejtvrdší, v suchu velmi stálý, ale nesnáší vlhkost a ve venkovních podmínkách oproti jiným tvrdým dřevům extrémně rychle degraduje; používá se k výrobě násad, nástrojů, hudebních nástrojů, habrové dřevo je vynikající palivo s výhřevností o 40% vyšší než smrk, ale vzhledem k ostatním kvalitám a bezkonkurenčním vlastnostem je jeho pálení neekonomické
  • babyka - jedno z našich nejtvrdších dřev, velmi vhodné k soustružení, ale málo dostupné (babyky u nás nejsou z důvodu preference vápenitého podloží příliš rozšířené a zároveň patří i k menším stromům, takže dávají méně dřevní hmoty)
  • jilm - tvrdé těžké trvanlivé dřevo, pevné, neštípe se a dobře se ohýbá; dnes není příliš používané kvůli špatné dostupnosti (jilmové porosty byly zničeny tzv. grafiózou), dříve bylo používané podobně jako dubové dřevo, hlavně k výrobě nábytku (především ohýbaného) a dýh
  • trnovník akát - tvrdé houževnaté dřevo často s výraznou kresbou, používá se k výrobě násad, topůrek; důležitá je správná příprava před zpracováním - dřevo má tendenci při rychlejším sušení praskat, v současnosti je lépe dostupný než dříve, neboť je jako invazivní dřevina velkoplošně kácen
  • jasan - z našich dřev je nejpružnější, zároveň tvrdé a houževnaté; v nábytkářství hlavně obklady a dýhy (především pro barvu a kresbu) vhodné pro výrobu násad, topůrek, madel, tělocvičného nářadí, hokejek, baseballových pálek, hudebních nástrojů, dříve používané na lyže a saně
  • javor - jedno z našich nejsvětlejších dřev, relativně tvrdé, vhodné k obrábění, soustružení, řezbářství; používá se k výrobě hudebních nástrojů (strunných i na části klavírů) a parket
  • platan - pevné středně tvrdé a těžké dřevo, pro exteriéry ale málo trvanlivé, používá se v nábytkářství, k výrobě papíru[14], podlah, hraček a výroby dýh ze světlé běli, která má uplatnění v intarzii
  • kaštanovník (jedlý kaštan) - husté kvalitní dřevo používané na výrobu trámů a sudů, výhřevné, vhodné k uzení
  • hrušeň - tvrdé houževnaté dřevo, je pevné, nebortí se, velmi vhodné k soustružení, dřevořezbám, hudební nástroje, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii, hrušeň lze použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je to neekonomické
  • jabloň - vzhledově podobné třešni a hrušni, tvrdé dřevo, ale dobře se zpracovává, vhodné k soustružení, používá se k výrobě golfových holí, ale i k uzení a pálení v krbech
  • višeň - podobné vlastnosti jako švestka a třešeň, velmi vhodné k uzení
  • švestka - velmi tvrdé dřevo, které se však obtížně připravuje ke zpracování, protože má tendenci praskat a kroutit se; používané k restaurátorským pracím, výrobě dekoračních předmětů, vhodné k soustružení, ale i uzení
  • meruňka - není příliš vhodná k opracování, protože se bortí a praská, dřevo je použitelné k uzení, ale jen s výhradami, neboť obsahuje vyšší podíl pryskyřice, vhodené je jako palivo
  • broskvoň - podobný charakterj jako meruňka, včetně použitelnosti k uzení
  • tis červený - nejhustší dřevo ze všech našich stromů, zároveň náš nejtvrdší jehličnan, ale již prakticky nedostupný, dřevo bylo v minulosti vysoce ceněné jako materiál ideální k výrobě luků (z toho důvodu a kvůli otravám dobytka byly vzrostlé tisy téměř vyhubeny), příležitostně se tisové dřevo používalo k výrobě pravítek, nebo luxusního nábytkubsah jedu zvyšuje odolnost proti škůdcům
  • modřín - náš nejtvrdší běžně dostupný jehličnan, používá se na výrobu šindelů, schodišť, zábradlí, obkladů a na nábytek, celkově má podobné využití jako borovice, ale snáze se obrábí; dříve používán k výrobě vodovodních potrubí
  • jalovec - uzení (především v závěru procesu pro aroma)
  • osika - měkké dřevo, po vyschnutí lehké, v obráběcích strojích se netřepí, takže se využívá k výrobě zápalek, tenké proužky pak v košíkářství
  • lípa - měkké, ale poměrně pevné dřevo oblíbené v řezbářství, náchylné k napadení červotočem, dříve se lipové dřevo hojně používalo v modelářství a trvanlivé lýko k výrobě pletiv (dnes ho nahradil plast)
  • olše - vlastnostmi a využitím se blíží lípě, je typické výraznější barvou, dříve se používalo k výrobě nádobí (mísy, necky, okříny)[10], trvanlivé pod vodou, po delší době pod vodou zčerná a zkamení, olši je možné použít k uzení
  • vrba - měkké dřevo, které nemá valného využití, dříve se používalo tam, kde nebyly vysoké nároky na pevnost a tvrdost (dlabané nádoby, násady lehčího nářadí apod.), tradičně se vrbové pruty používají k pletení pomlázek, dříve hlavně k výrobě košíků a košťat čarodějnic
  • líska obecná - měkké pružné dřevo, dnes bez průmyslového využití, dříve se používaly především pařezové výmladky (pruty) jako pletiva k výplni příhrad, k pletení plotů, v košíkářství, ke krytí selských stavení, polních stodol a k trestání dětí
  • kaštan - dřevo charakterem podobné dubu, ale měkčí, vhodné k soustružení, používá se ke konstrukcím schodišť, výrobě sudů na víno, kuchyňských nástrojů, rakví a pro venkovní účely
  • jedle - dříve používané k výrobě nábytku, lodní stožáry, čluny, dnes špatně dostupné (vlivem exhalací klesl podíl v lesích z 15% na 1%, ze 16 největších jedlí uváděných J. E. Chadtem roku 1913 již neexistuje žádná)
  • jinan - v Českých zemích se pěstuje jen krátce pro okrasné účely, širší průmyslové využití nemá, dřevo je ale měkké, snadno se obrábí a v menší míře se zpracovává na dýhy a obklady
Ovocné listnáče
Dřeva z ovocných stromů-peckovin (švestka, třešeň, višeň, meruňka, broskev atp.) jsou z důvodu obsahu kyanogenů nevhodná pro podávání domácím hlodavcům a zajícovcům (jsou pro ně toxická). Další dřeviny, které se nedoporučují ke skrmení a broušení zubů, jsou uvedeny na specializovaných serverech.

Listnaté stromy
Pomocí dřeva dubů, buků a jedlí byly vytvořeny tzv. letokruhové křivky pro střední Evropu, které slouží k chronologickému datování historických památek a předmětů vyrobených ze dřeva. Stromy stejného druhu ze stejného území totiž vykazují velmi podobné letokruhové křivky (vzdálenosti mezi jednotlivými letokruhy vynesené do křivky). Díky této vlastnosti mohly být složeny křivky jednotlivých druhů stromů pro celá staletí a ty zpětně využívány pro identifikaci stáří neznámého dřeva.